VŠEUMĚLCI

Je tomu nejedna pětiletka,
kdy jsem byla ještě malá
Hrála jsem si na vílu
obmotaná ve staré zácloně
a skotačila po zahradě
Loučila ses se mnou a slíbilas, 
že přivezeš bratříčka

Já si zpívala o lásce
a měla pevnou víru,
že jednou ke mně přijde
Ta...totální láska
...žije ten, co mi jen srdce ničí,
toho já ráda mám k zbláznění...

A dnes pláčeš, protože ti vemou kousek nebe
z kterého jsme s bratrem vzešli
Neplač!

Když jsem sama ležela v nemocničním
také jsem plakala,
četla jsem Umění milovat,
a od dětských dní jsem prožila
mnoho podob tohoto milování
Láska je umění
a my s ní jsme věru
všeumělci