SYNESTEZIE

Každou vteřinu svého osobního časového horizontu 
si spojuji lidi s doteky
doteky s místy
místa s vůněmi
vůně s pocity
pocity s barvami
barvy s písmeny
písmena skládám za sebe
vznikají tím souvětí ostrých myšlenek
je to občas sladký
semtam kyselý
mám tak svůj vesmír
kterej nechápeš
a já racionálně také ne
Žiji tak za hranicí,
kterou ty nevidíš
necítíš
nenahmatáš
Zírám na detaily 
- a jsem si tak jistá, že nic nemůže být jen černý a bílý -
ty se mi ukotví v paměti
a je to tak silný,
že se s tím vším nedokážu srovnat
ale fakt se těším jakej font bude mít následující okamžik
a stačí jeden tón ranního svítání
k tomu abych tě znovu líbala 
na čelo Johana Sebastiana Bacha