ODPOVĚĎ
Jsem statečná slečna
k tvý kružnici pouze tečna
/daleko od středu/
v binarním kódu ti nevyjádřím lásku
co můžu říct je to,
že k naší smůle
jednička je blízko nule.
/sladký jsme byli ve středu/
Bylo to zasraný ráno
a stalo se toho toho moc
málo.
/musím jít asi kupředu/
Neber mě moc vážně
i když hodně vážím -
když to tak zvážím
mám
papírovou hlavu
a betonový srdce.
Tak Ahoj, kámo!
Težko říct, jestli to za to stálo
Na konci květnových dnů
máme mnoho rozdílných snů
Jsem statečná slečna
k tvý kružnici pouze tečna
/daleko od středu/
v binarním kódu ti nevyjádřím lásku
co můžu říct je to,
že k naší smůle
jednička je blízko nule.
/sladký jsme byli ve středu/
Bylo to zasraný ráno
a stalo se toho toho moc
málo.
/musím jít asi kupředu/
Neber mě moc vážně
i když hodně vážím -
když to tak zvážím
mám
papírovou hlavu
a betonový srdce.
Tak Ahoj, kámo!
Težko říct, jestli to za to stálo
Na konci květnových dnů
máme mnoho rozdílných snů
DALAJ LÁMU
Dneska jsem videla
tebe i Dalajlámu,
Společně v boku
zboku tě pozuji,
hubená z vnitřku,
vevnitř jsem lačná
po slevě na studenta
- stále studentský léta -
a žádná lásky placenta
už není ve vzduchu.
Dneska jsem slyšela
Dalajlámu i Tebe,
fakt nevím kdo z vás mluvil
do mý duše
více tiše.
Jednoduše,
hlavu si z toho lámu
kdy jeho svatost vstoupí
i do mě.
Dneska jsem videla
tebe i Dalajlámu,
Společně v boku
zboku tě pozuji,
hubená z vnitřku,
vevnitř jsem lačná
po slevě na studenta
- stále studentský léta -
a žádná lásky placenta
už není ve vzduchu.
Dneska jsem slyšela
Dalajlámu i Tebe,
fakt nevím kdo z vás mluvil
do mý duše
více tiše.
Jednoduše,
hlavu si z toho lámu
kdy jeho svatost vstoupí
i do mě.
NENÍ KAŽDÝ JAKO VÁCLAV
A zase budou rána plná
městského ruchu
bílé labutě budou zdobit Vltavu
a já je po tisící nadšeně uvidím.
A zase budou rána plná
cigaretového zápachu
jako posledního odlesku včerejších hvězd
bude kouř v hlavě a víno v těle.
Tyhle rána zase budou plná
jarního slunce
a jeho hřejivých paprsků
setřených slz a narovnaných myšlenek.
Budou to rána stejná
jako to dnešní,
kdy cítím motýlky v břiše
postupně umírat.
Všechna tato rána vědí,
že máš oči jako tabák
A stejně jako Hrabě máš touhu
spoustu věcí zbytečně otrávit.
A zase budou rána plná
městského ruchu
bílé labutě budou zdobit Vltavu
a já je po tisící nadšeně uvidím.
A zase budou rána plná
cigaretového zápachu
jako posledního odlesku včerejších hvězd
bude kouř v hlavě a víno v těle.
Tyhle rána zase budou plná
jarního slunce
a jeho hřejivých paprsků
setřených slz a narovnaných myšlenek.
Budou to rána stejná
jako to dnešní,
kdy cítím motýlky v břiše
postupně umírat.
Všechna tato rána vědí,
že máš oči jako tabák
A stejně jako Hrabě máš touhu
spoustu věcí zbytečně otrávit.
LÁSKA ZA ČASŮ...KYSLÍKU
Sedím na břehu,
mezi dvěma světy
mezi životem a smrtí.
Vzpomínám,
jak jsem ležela v důlku u klíční kosti
a poslouchala
jak těžce oddechuješ ve svém neklidném spánku.
Srdce Ti bušilo jako blázen.
Byl jsi blázen!
Ajá?
Já šlukovala každý výdech
jako tu nejvzácnější cigaretu.
Sála jsem tvoji nevyčerpatelnou energii,
vdechovala tvůj tajemný svět.
Teď sedím na břehu.
Na místě, kde jsi usnul navždy.
A já u toho nebyla.
Nadechla bych se zhluboka a celým svým srdcem bych Tě vrátila mezi živé.
Jednou se potkáme znovu
ve světě,
kde lidské bytosti nepotřebují kyslík
a kde se sny stávají skutečností.
Prozatím Ti nechám kamínek na rozloučenou.
Není to smrt,
ale život - to, co nezná hranice.
Sedím na břehu,
mezi dvěma světy
mezi životem a smrtí.
Vzpomínám,
jak jsem ležela v důlku u klíční kosti
a poslouchala
jak těžce oddechuješ ve svém neklidném spánku.
Srdce Ti bušilo jako blázen.
Byl jsi blázen!
Ajá?
Já šlukovala každý výdech
jako tu nejvzácnější cigaretu.
Sála jsem tvoji nevyčerpatelnou energii,
vdechovala tvůj tajemný svět.
Teď sedím na břehu.
Na místě, kde jsi usnul navždy.
A já u toho nebyla.
Nadechla bych se zhluboka a celým svým srdcem bych Tě vrátila mezi živé.
Jednou se potkáme znovu
ve světě,
kde lidské bytosti nepotřebují kyslík
a kde se sny stávají skutečností.
Prozatím Ti nechám kamínek na rozloučenou.
Není to smrt,
ale život - to, co nezná hranice.
KAŽDOROČNÍ PRVNÍ MÁJ
LP 2012
Daleko, blízko, hluboko – a tedy…
to všechno, co je uvnitř mě pod nerozkvetlou třesní.
Ty jsi daleko,
mým životem teď hýbe jen datum spotřeby mlíka,
se strachem počítám zapískání pračky plné vypraného prádla.
Topím se v každých pěti minutách samoty,
pak
se odrazím ode dna jako hrdinové z Vyspaný fixy
- to aby se mi v bahně neztratily všechny mozkový buňky.
Na co mi ale jsou..ty buňky, když je nevidím a necítím,
ani nebijí - jako srdce, když si na prsa pustím hřejivou slanou vodu!
LP 2013
Možná se utopím ve svým slzavým údolí,
už jenom proto, abych lidem dokázala.
Jsou slzy jsou smrtelným hříchem?
Půjdu příkladem…
V nitru mám totiž bordel, nikdo tam neuklízí a všude je prach…
Snažím se slovy rozfoukávat vnitřní špínu, ale dokonalá čistota asi neexistuje,
leda čistota batolecí duše…
LP 2014
A Ty jsi uložen v mozkové buňce, která právě odumřela,
si prošlý mlíko,
jsi strašidelný pískot vypraného prádla, který smrdí levnou aviváží!
Jsi bezdůvodný výstřel zbraně!
Nenašla jsem v sobě, co jsem v sobě hledala...
Jako Kato v Kandidátu vět.
To je teda svět!
Jsi mým smrtelným hříchem,
nesmyslnými slovy do mě foukáš smetí
- asi aby sis dokázal, že batolecí duše má větší význam než datum spotřeby.
LP 2015
Jsi ale stále uložen blízko
blízko mého vesmíru,
kde cizí sliny na tvých rtech kolem prvního máje nemají žádnou váhu,
nikoho netíží a nic nezpůsobují…
Zato ty zapomenutý slova,
který ti zůstaly v koutku úst se odráží v každý vteřině mého dvojího života.
Já sama sem jen dobře nastavené zrcadlo a daleko od tebe vidím všechno.
Možná se zrcadel bojíš – možná jen uhýbáš pohledem,
aby ses neviděl v jasném světle nevysloveného.
Já tě ale vidím:
jasně a zřetelně,
protože si uložen
hluboko …
hluboko v mém duševním zrcadlení…
LP 2015
Existuje dokonalá čistota?
Nebo čistá dokonalost?
Jaký máš typ krve?
Batolecí? Převážně
Jaký máme datum spotřeby?
Proč existuje něco spíše než nic?
LP 2016
Nebe spadlo!
Víc detailů v jedenáct
LP 2017
Poslední skepse:
Co jsou nakonec lidské pravdy?
Jsou to nevyvratitelné lidské omyly
LP 2018
Tak už mě polyp!
LP 2012
Daleko, blízko, hluboko – a tedy…
to všechno, co je uvnitř mě pod nerozkvetlou třesní.
Ty jsi daleko,
mým životem teď hýbe jen datum spotřeby mlíka,
se strachem počítám zapískání pračky plné vypraného prádla.
Topím se v každých pěti minutách samoty,
pak
se odrazím ode dna jako hrdinové z Vyspaný fixy
- to aby se mi v bahně neztratily všechny mozkový buňky.
Na co mi ale jsou..ty buňky, když je nevidím a necítím,
ani nebijí - jako srdce, když si na prsa pustím hřejivou slanou vodu!
LP 2013
Možná se utopím ve svým slzavým údolí,
už jenom proto, abych lidem dokázala.
Jsou slzy jsou smrtelným hříchem?
Půjdu příkladem…
V nitru mám totiž bordel, nikdo tam neuklízí a všude je prach…
Snažím se slovy rozfoukávat vnitřní špínu, ale dokonalá čistota asi neexistuje,
leda čistota batolecí duše…
LP 2014
A Ty jsi uložen v mozkové buňce, která právě odumřela,
si prošlý mlíko,
jsi strašidelný pískot vypraného prádla, který smrdí levnou aviváží!
Jsi bezdůvodný výstřel zbraně!
Nenašla jsem v sobě, co jsem v sobě hledala...
Jako Kato v Kandidátu vět.
To je teda svět!
Jsi mým smrtelným hříchem,
nesmyslnými slovy do mě foukáš smetí
- asi aby sis dokázal, že batolecí duše má větší význam než datum spotřeby.
LP 2015
Jsi ale stále uložen blízko
blízko mého vesmíru,
kde cizí sliny na tvých rtech kolem prvního máje nemají žádnou váhu,
nikoho netíží a nic nezpůsobují…
Zato ty zapomenutý slova,
který ti zůstaly v koutku úst se odráží v každý vteřině mého dvojího života.
Já sama sem jen dobře nastavené zrcadlo a daleko od tebe vidím všechno.
Možná se zrcadel bojíš – možná jen uhýbáš pohledem,
aby ses neviděl v jasném světle nevysloveného.
Já tě ale vidím:
jasně a zřetelně,
protože si uložen
hluboko …
hluboko v mém duševním zrcadlení…
LP 2015
Existuje dokonalá čistota?
Nebo čistá dokonalost?
Jaký máš typ krve?
Batolecí? Převážně
Jaký máme datum spotřeby?
Proč existuje něco spíše než nic?
LP 2016
Nebe spadlo!
Víc detailů v jedenáct
LP 2017
Poslední skepse:
Co jsou nakonec lidské pravdy?
Jsou to nevyvratitelné lidské omyly
LP 2018
Tak už mě polyp!